|
|
Deformačně napěťová analýza prasečího femuru
Legerský, Radek ; Valášek, Jiří (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou deformačně napěťových stavů stehenní kosti prasete ve stavu fyziologickém a patologickém. Stav patologický je určen výrazným defektem v diafyzální části kosti se zafixováním pomocí přímé úhlově stabilní dlahy s vruty. V práci je popsána tvorba výpočtových modelů, se zvláštním zaměřením na modely materiálu kostních tkání, které jsou stanoveny na základě analýzy digitálních snímků z počítačového tomografu (CT). Jsou zde vytvořeny a analyzovány tři typy výpočtových modelů: první model odpovídá fyziologickému stavu femuru, druhý femuru s výrazným defektem a fixační dlahou a třetí femuru s výrazným defektem, fixační dlahou a drátem. Každý model je zatěžován třemi způsoby, z nichž první simuluje experimentální podmínky tlakové zkoušky femuru, druhý namáhání kosti v sagitální rovině a třetí namáhání vlivem zatížení určeného zkušebním uvolněním pánevní končetiny prasete. Deformačně napěťové stavy jsou stanoveny pomocí metody konečných prvků s využitím výpočtového systému Ansys. Získané výsledky napjatosti a deformace jsou porovnány s experimentálním měřením. Práce poskytuje základní představu o mechanickém chování prasečího femuru a prasečího femuru s výrazným kostním defektem.
|
|
|
Formování trhu v rámci komoditní vertikály vepřového masa v České republice a Rusku
Voroshilov, Vladislav
Bakalářská práce je věnována problematice výroby vepřového masa v rámci komoditní vertikály a formování trhu vepřového masa v České republice a Rusku. Na začátku literárního přehledu této bakalářské práce je uvedena definice agrobyznysu a její základní odvětví. Dále bakalářská práce uvádí základní informace o trhu jako takovém, popisuje agrární trh a jeho zásadní charakteristiky. Podstatná část práce se věnuje struktuře komoditní vertikály vepřového masa, daná část popisuje důležité body ovlivňující komoditní vertikálu a její úroveň. V další části bakalářské práce jsou zpracované a uvedené hlavní a důležité ukazatele komoditní vertikály vepřového masa jak v Česku tak v Rusku, které bezprostředně charakterizují úroveň vývoje trhu vepřového masa v obou dvou zemích za účelem následného porovnání situací.
|
|
|
Herpesvirové infekce zvířat
Křižánková, Petra
Bakalářská práce se zabývá významnými druhy herpesvirových onemocnění u hlavních kategorií hospodářských zvířat a také u psů a koček. Jednotlivě charakterizuje vybrané nákazy způsobené těmito viry u skotu, kaprů, koní, prasat, psů a koček. Práce popisuje etiologii onemocnění, patogenezi, léčbu i prevenci. Dále jsou zde uvedeny aktuální stavy výskytu jednotlivých herpesvirových nákaz v České republice. V závěru literárního přehledu je popsána kazuistika případu herpesvirózy u feny Německého ovčáka.
|
|
|
Vliv bisfenolu S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Kosařová, Zuzana ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Meiotické zrání je klíčovou fází vývoje samičích gamet. Do regulace procesu zrání mohou negativně zasahovat látky, které vstupují do organismu z vnějšího prostředí a následně narušují homeostázu na úrovni hormonálního řízení. Tyto látky se označují jako endokrinní disruptory (ED). Mezi nejrozšířenější ED patří bisfenoly. Po prokázání ED aktivity a právních regulacích využití bisfenolu A značně stoupla světová produkce bisfenolu S (BPS). Recentní studie potvrzují negativní vliv BPS přítomného v organismu na reprodukci lidí a zvířat. Přesto zůstává řada dopadů BPS na oogenezi stále nejasná. Tato práce je zaměřena na hodnocení vlivu BPS na vybrané markery rozpadu jaderné membrány v průběhu rozpadu zárodečného váčku (lamin A/C, lamin B1 a LEMD3) a na přeskupování chromatinu po výstupu prasečích oocytů z I. meiotického bloku. Výsledky prokazují negativní vliv BPS na průběh meiotického zrání zrychlením či zpomalením dějů, které souvisejí s rozpadem jaderné membrány a na nutnost se tímto tématem dále zabývat. Klíčová slova endokrinní disruptor, bisfenol S, meiotické zrání, rozpad jaderné membrány, oocyt
|
|
|
Vliv pergafastu 201 na vybrané markery meiotického zrání prasečích oocytů in vitro.
Procházková, Bára ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Benc, Michal (oponent)
Pergafast 201 (N-(p-Toluenesulfonyl)-N'-(3-p-toluenesulfonyloxyphenyl)urea) je patentovaná vývojka barvy, která se nabízí jako alternativa k hojně využívaným bisfenolům A a S (BPA, BPS). U těchto látek byl prokázán negativní vliv na lidské zdraví a reprodukci již ve velmi nízkých dávkách a jedná se o endokrinní disruptory zasahující mimo jiné do procesu meiotického zrání. Účinky pergafastu 201 na savčí organismus v rámci oogeneze zatím nebyly sledovány. Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu pergafastu 201 na vybrané specifické markery meiotického zrání po expozici prasečích oocytů pergafastem 201 v nízkých koncentracích in vitro. Tato práce je první, která popisujenegativní účinky pergafastu 201 na zrání prasečích oocytů in vitro, potvrzuje negativní vliv pergafastu na průběh meiotického zrání a na schopnost oocytu dosáhnout konečného stádia zrání a také jeho vliv na zvýšenou incidenci abnormálních dělících vřetének. Data ukazují vliv PF201 na metylaci epigenetických markerů H3K4me2 a H3K9me3. Předběžné výsledky také naznačují jeho vliv na expresi mRNA estrogenových receptorů α a β. Souhrnně tyto výsledky ukazují na případná rizika spojená s používáním této látky jako alternativy bisfenolů a nutnost prozkoumání jeho vlivu nejen na reprodukční zdraví lidí a zvířat.
|
|
|
Analýza ukazatelů výkrmnosti jatečných prasat a jejich zatřídění do SEUROP systému
FRANCOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení produkčních užitkových ukazatelů ve vybraném chovu prasat. V roce 2020 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 29,1 kg a prasata byla vykrmována do průměrné hmotnosti 108,5 kg. Průměrný denní přírůstek byl 886 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,62 %. V roce 2021 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 28,8 kg a průměrná porážková hmotnost 112,0 kg. Průměrný denní přírůstek byl 896 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,22 %. V roce 2020 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 86,0 kg a podíl svaloviny byl 57,5 %. V roce 2021 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 88,7 kg a podíl svaloviny byl 58,5 %. Prasata byla porážená na dvou jatkách (jatka I, resp. jatka II). V roce 2020 bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do třídy E (62,0 %, resp. 47,2 %), druhou nejpočetnější třídou byla třída U (22,8 %, resp. 24,6 %) a následovala třída S (12,4 %, resp. 29,4 %). Obdobně tomu bylo v roce 2021. Do třídy E bylo zařazeno 65,3 %, resp. 10,7 %, do třídy U 18,4 %, resp. 10,7 % a do třídy S 14,0 %, resp. 27,3 % jatečně upravených těl.
|
|
|
Chov a vývoj plemene prasat české bílé ušlechtilé
JÁRKOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vývoj užitkových vlastností plemene české bílé ušlechtilé za období od roku 2008 do roku 2020. V nukleových chovech klesl počet z 1 664 prasnic na 1 174 prasnic (o 29,4 %). Zvýšil se počet všech narozených selat na 14,9 selat (o 2,0 ks), živě narozených selat na 13,5 selat (o 1,3 ks) a dochovaných selat na 12,1 selat (o 1,2 ks). Mléčnost prasnic se zvýšila na 70,0 kg (o 6,4 kg) a délka mezidobí se snížila na 150,0 dní (o 10,5 dní). Průměrný denní přírůstek od narození se u kanečků zvýšil na 754 g (o 108 g) a u prasniček na 664 g (o 21 g). Průměrný denní přírůstek v testu se u kanečků zvýšil na 1 229 g (o 216 g) a u prasniček na 1 059 g (o 67 g). Průměrná výška hřbetního tuku se snížila u kanečků na 5,6 mm (o 1,7 mm) a u prasniček na 6,1 mm (o 0,6 mm).
|
|
|
Chov prasat plemene Česká landrase v České republice
BOUŠKOVÁ, Šárka
Záměrem této práce bylo popsat, formou literární rešerše, plemenný standard, vývoj, stav, užitkovost prasat plemene česká lanrase v České republice.Cílem práce bylo ze získaných dat od Svazu chovatelů prasat z.s. od roku 2000 po současnost vytvořit přehledné grafické uspořádání popisující vývoj plemene.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů výkrmnosti v chovu prasat
ROHÁČEK, Daniel
V diplomové práci byly ve vybraném podniku vyhodnoceny ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty u prasat. Ukazatele výkrmnosti byly sledovány z hlediska chovu, tj. chov N (84 turnusů) a chov M (93 turnusů) a z hlediska roku, tj. roky 2018-2020. Počáteční živá hmotnost prasat v chovu N byla 24,8 kg, v chovu M 23,0 kg (p < 0,05). Konečná živá hmotnost v chovu N byla 115,2 kg, v chovu M byla vyšší - 117,3 kg (p < 0,05). Průměrný denní přírůstek byl v chovu N 979 g, v chovu M byl o 10 g nižší. Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku byla v obou chovech téměř shodná. V chovu N byla spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku na úrovni 2,34 kg, v chovu M 2,33 kg. Spotřeba krmné směsi na den v chovu N byla 2,29 kg, v chovu M 2,25 kg (p < 0,05). Ztráty úhynem byly v chovu N zjištěny na úrovni 1,57 %, v chovu M byly vyšší - 1,99 % (p < 0,05). Pro vyhodnocení jatečné hodnoty bylo využito celkem 2 498 jatečně upravených těl prasat z chovu N a 2 771 jatečně upravených těl z chovu M. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu N byla 88,5 kg s podílem svaloviny 58,1 %. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu M byla 93,2 kg s podílem svaloviny 57,7 % (p < 0,05). Nejvíce jatečně upravených těl bylo u obou chovů zařazeno do jakostní třídy E (chov N - 71 %, chov M - 71,7 %). Do jakostní třídy S bylo zařazeno 17,7 % jatečně upravených těl v chovu N a 14,2 % jatečně upravených těl v chovu M. V chovu N bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 80-89,9 kg a v chovu M bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 90-99,9 kg.
|
|
|
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
|
host ::
RSS.